1.kapitola
,,Ahoj Felixi‘‘ pozdravila jsem ho zvesela.Já vím ,že to má být trest ,ale s Felixem? Ani omylem ,ten jako jediný z hradu ke mně byl vždy milí a hodný a chápal i to ,že jsem jen poloupírka.S ním jediným na hradě se dá normálně bavit. ,,Ahoj ,tak co těšíš se na dva dny plné soubojů?‘‘ Jak může mít pořád tak dobrou náladu ,to fakt nechápu. Navíc jeho souboje baví a já naopak zase dostanu na frak , ale i přesto je to ten nejlepší trest. ,,Jasně ,už se nemůžu dočkat až zase zkončim na zemi.‘‘ Felix se zasmál. ,,Budu tě šetřit.‘‘ Aáá ,bude mě šetřit ,to vidím vždyť už na mě útočí. No a jsem na zemi ,neříkala jsem to. ,,Prohrála.‘‘ konstatoval s úsměvem ,ale hned po tom posmutněl.
,,Co se děje?‘‘ nemůžu i pomoct ,musím vědět co ho trápí. ,,Já jen……..‘‘ ,,Ty jen ,CO?‘‘ z něho to leze jak z chlupatý deky. ,,To je jedno ,Nikol musíš se víc snažit ,jinak tě první upír ,který tě bude chtít zabít zabije. A to by nebylo dobrý hned ze dvou důvodů. První Aro by pak zabil mě a druhý už by tu nebyla žádná zábava.‘‘ Aha neřekl to sice přímo ,ale on se o mě bojí. Fajn tak mu prostě ukážu se bránit umím.
,,Tak to zkusme znovu ,tentokrát mě už nedostaneš.‘‘ Sláva ,zase má na tváři úsměv.
,,Tak jo ,připrav se …3..‘‘ proč odpočítává? ,, …2…‘‘ už jen jedno číslo ,, …1 ,teď‘‘ Tak to byl podraz. Ha uhla jsem ,uú Felix ve zdi.Tak tohle schytám. Už zase letí ,uhnout vpravo znova teď vlevo ,výskok a … mám to. ,,Prohrál‘‘ moment já právě porazila Felixe ,hurááá.
,,Super, nikdy jsem si nemyslel že budu rád když mě někdo porazí ,ale mohla bys ze mě prosím slízt?‘‘ Jak může mít na tváři pořád úsměv. ,,Tak znova‘‘ ,,Co?Teď hned? ‘‘
,, Né ,až za 1000let.‘‘ ironie ,skvělí.No ,ale nic jiného mi nezbývá ,jestli chci přežít celý dva dny.
,,Hele ,Felixi za hodinu začíná ples.Neměli bychom už skončit?‘‘ ,,Cože ,už?! Jo ,jasně končíme ,ale ty jsi už před půl hodinou měla být u Jane a připravovat se na ten ples.‘‘ Skvělí a to mi říká až teď.Kdyby Jane mohla tak už jsem mrtvá. ,,Pojď ,vezmu tě zkratkou a budeš tam za deset vteřin.‘‘ Tak to chci vidět, dyť k Jane je to přes celý hrad.
,,Felixi můžeš mi tu ruku držet trochu míň pevně? ‘‘ Přece kvůli tomu že pospícháme mi nemusí ukroutit ruku ,ne.
Moment ,tady jsem ještě nebyla… ,,Hm , Felixi kam vedou tyhle dveře?‘‘ ,,Co ,jo tamty.Ty vedou ven ,je to jediná část hradu kterou nehlídají stráže.‘‘ CO?! Takováhle skvělá informace a já jí zjistím až po tolika letech uvěznění tady? Tohle je moje cesta ke svobodě.
Hu…,,Proč , najednou stojíme?‘‘ ,,Nikol ,ne abys sem někdy šla.Nebo někomu řekla ,že o tom víš, moc tě prosím.‘‘ Kývnu, nahlas mu lhát nechci.
,,No kde jsi Nikol ,takhle tě nestihnu upravit.‘‘ začala nadávat Jane ,jakmile jsem k ní dorazila.,,Jako by jsem se o to prosila.‘‘ řekla jsem potichu.Jane se na mě naštvaně otočila a bylo vidět že teď jí fakt vadí že mi nesmí nic udělat.Ale nechci jí moc dráždit ,zadši změním téma. ,,To si mám vzít tyhle šaty?‘‘ ,,Jo přesně ty a už přestaň kecat a pojď se oblíkat.‘‘ Výjimečně mi nebude vadit si oblíct co mi určí. Ty šaty totiž byly nádherné. (viz.fotoalbum). No asi po půl hodině líčení,česání atd.. Jsem byla podle Jane hotová.
,,Tak a může jít ,ty polonic.‘‘ Hezké označení že. Tak a hurá na ples. To bude zase nuda.
,,Jane ,mohla bych přijít o pět minut díl?‘‘ zkusila jsem na ní sladce a mile. ,,Proč‘‘vyštěkla na mě zpět.Mluví ona na mě vůbec jinak ,ne nevzpomínám si. Ale zkusím na ni být milá. ,, Mám i lidské potřeby ,na to nezapomínej. A nechci aby klenot Arovi armády na mě musel čekat.‘‘ ,,Tak fajn ,ale jestli tam nebudeš do 10 minut tak si mě nepřej. Chápeš?!‘‘ Stále není milá ,ale úspěch. Kývla jsem na souhlas a počkala až odejde.
Tak fajn mám jen 10 minut to zmáknu. Ze skříně jsem vytáhla batoh a naházela do něj všechny nutnosti ,jako mobil peněženku atd. Pak jsem vyndala boty, džínsy a triko , ještě mikinu (viz.fotoalbum) a to vše jsem pak schovala do koupelny.Tam mi snad nikdo nepoleze.Koukla se na hodinky …a do háje mám půl minuty,tak rychle něž si Jane všimne že jdu díl.
,,A ,Nikol už jsem si začínal říkat ,kde jsi?‘‘ ozval se za mnou přeslazený hlásek hned jak jsem došla do sálu.Když jsem se otočila nestál za mnou nikdo jiný něž Aro. Na druhou stranu ,skvělí viděl už mě tu viděl takže to potom budu mít lehčí. ,,Aro ,přeji všechno nejlepší.‘‘ pověděla jsem a mile se usmála. ,,Děkuji ,je vidět že když chceš umíš být i milá. Zřejmě ti dva dny soubojů prospěly. Uvidíme jak …, Heraule příteli‘‘ zvolal najednou abyl pryč.Tak teď tu tak 2-3 hodiny vydržet a pak nenápadně zmizet.
,,Kam jdeš?‘‘ sakra Alec.No nenápadně zmizel se mi asi nepovedlo. Zkusíme to jinak. ,,Jdu si lehnout ,já totiž na rozdíl od vás všech tady musím i spát.‘‘ Byla jsem trochu jedovatá ,ale fakt jsem na něj teď neměla náládu. ,,Fajn ,běž . Já obeznámím Ara.‘‘ ,,Dělej jak chceš‘‘ a odcházela jsem pryč ,dřív něž si třeba aro usmyslí jít za mnou.
Vběhla jsem do pokoje jako uragán a zaplula do koupelny ,kde jsem se převlíkla a rozčesala si ten složitej účes.Popadla batoh a rychle k těm dveřím.
Felix měl pravdu žádné stráže tu nejsou a já mám cestu ke svobodě volnou.Hurrááá.
Běžela jsem do centra Voltery ,kde jsem si vzala taxi. ,,Do Říma na letiště prosím.‘‘ řekla jsem dřív něž se řidič zeptal kam chci jet. Dorazily jsme tam nad ránem.V tom ale začalo dilema ,kam odut dál.No něž něco vymyslím dám si něco k jídlu.,,Tak podle čeho budu vybírat.‘‘ řekla jsem si pro sebe když jsem seděla nad jídlem. No jasně ,už to mám. Co nejdál od Voltery ,takže dámy a pánové letím do Ameriky.Třeba tam na mě čeká moje Nová naděje.